Není to žádný módní výstřelek, experiment, teorie, ale vědecky ověřené poznatky. Tak jako se lišíme svou fyziognomií – svým vzhledem, tak se lišíme svým metabolismem. Všichni potřebujeme základní „makroživiny“- bílkoviny, sacharidy (uhlovodany) a tuky, ale každý v jiném poměru. Jejich individuální potřeba se pohybuje od lidí, kterým prospívá bílkovinná a tučná strava (ideální je pro ně maso a sýry) až po ty, kteří prosperují při nízkotučné stravě založené na sacharidech (lehká jídla z obilí, zeleniny a ovoce). Pokud nepatříte ani do jedné z těchto dvou vyhraněných typů, budete s největší pravděpodobností typ smíšený, kombinace bílkovinného a sacharidového typu.

Pokud si vyladíte stravu podle vašeho metabolického typu, získáte celou řadu výhod: trvalé snížení váhy, udržení mládí, zbavíte se chronických problémů a získáte optimální zdraví. Osvobodíte se od nezdravé touhy po jídle, hladu, nerovnováhy krevního cukru, zažívacích problémů, bolestí hlavy, depresí, či podrážděnosti. A jídlo bude tím, čím má být, zdrojem energie a nebude se ukládat v tukových vrstvách.

„Jídlo může být pro jednoho lék a pro druhého jed!“ tvrdil již před dvěma tisíci let římský filozof Lucretius

Druh vhodné stravy určuje jednak dědičnost, ale i náš životní styl. Proto se naše potřeby mění v závisloti na věku, nemoci, stresu, kvalitě živin a životního prostředí. Tradiční strava obyvatel Skandinávie je založena na vyšší potřebě tuku a bílkovin z červeného masa, zvěřiny a tučných ryb, obyvatelé na jihu Evropy mají stravu lehčí, více sacharidů a netučného rybího masa.

V tropickém pásmu, kde je vrozená vyšší potřeba sacharidů – ovoce, jídllo z obilovin a zelenina – mají obyvatelé problémy při konzumaci stravy typické pro seveřany s vysokým obsahem masa. Jejich trávicí soustava neumí zpracovat velké množství živočišných bílkovin.  Důkazem důležitosti stravování se podle metabolického typu jsou např. domorodci na pacifických ostrovech, kteří jedí jako jejich předkové, netrpí civilizačními chorobami a dožívají se ve zdraví 100 let.

Neexistuje univerzální strava – všichni potřebujeme základní makroživiny v individuálním poměru.

Etnický původ je rozhodující – tisíce let trvalo, než jsme se přizpůsobili našemu prostředí, za posledních sto let – z evolučního hlediska je to okamžik- je většina životně důležitých faktorů úplně jiná. Změnila se kvalita vody, půdy, vzduchu a pro organismus člověka a jeho metabolismus jsou to velké změny. Zásadně se změnil i životní styl – geneticky jsme vybaveni pro běh, dlouhou chůzi, práci na poli, lov, jízdu na koni – během krátké doby místo toho sedíme mezi čtyřmi stěnami při umělém osvětlení s cizorodými chemikáliemi, sedíme u TV, PC, v autě, letadle. O důsledcích dlouhého sezení více můj článek HOMO SEDENTARY.

Naše potřeby nejsou neměnné, tělo je dynamický systém, neustále se měnící, stále se snaží o seberagulaci, o dosažení zdravé rovnováhy a přizpůsobení se změnám životního prostředí. Naštěstí tělo je ne homeostatický ale homeodynamický systém, který má cíl dosažení zdravé rovnováhy a je schopen se přizpůsobovat změnám životního prostředí.  A proto nám nemusí na stoprocent vyhovovat přesně strava našich předků.

Řešením je vyladění stravy podle aktuálního metabolického typu. Jsou tři základní kategorie metabolického typu: bílkovinný, uhlovodanový (sacharidový) a smíšený typ.

Metabolismus je soubor chemických reakcí a biologických činností, nezbytných k udržení života. Metabolismus probíhá v buňkách a každá buňka - biochemická továrna má program na využití živin k tvorbě energie. Staňte se manažery svého zdraví, dodejte tělu výživu podle jeho potřeb, továrna bude dobře plnit svůj program a vy se budete těšit dobrému zdraví.